Můj psychopatníček na Blog.cz

O_O Prozatím nevím, co si o tomhle preview myslet... Je to veselé, barevné a... Yasu je blonďatý O.O

Nicméně musím uznat, že mu to sluší - nový sestřih mu pěkně jde k obličeji a blond nakonec není tak špatná... Kontrastní oblečení se mi líbí, navíc vynikne na bílém pozadí... Budu muset přiznat, že je mi to celé nakonec sympatické a že se na PV i nový single těším :)

Písnička se mi vela líbí... jak po stránce hudební tak textové... akorát se nějak nemohu smířit s Kitovým hlasem :D
Co se videa týče... bez komentáře - na můj vkus je tam moc peří a chlupů xD A ani mi to nějak nesedí k textu písně...

btw - kdo (ne)zaznamenal logo Lordi na 0:36?

"LoliRap" se mi zalíbil víc - je mi sympatické cokoliv, co se jen vzdáleně blíží parodii... akorát se mi poněkud nelíbí přítomnost (mého oblíbeného) Many ve verzi, v jaké tam je x_X >_<... A... pán na konci působí poněkud pochybným dojmem :D *pobavily ji výrazy některých slečen kolem něj*

Jednoduše milé video... vždycky jsem se chtěla projít po stole :D...
Jde o předělávku songu Sheena is a Punk Rocker od Ramones.

Původní song:

Na videa jsem narazila na Harajuku blogu...

Když si tu tak ťukám do klávesnice, napadá mě - proč se vždycky najde parta blbců, co všechno zkazí? Spousta věcí začala krásnou myšlenkou, úžasným nápadem... Na začátku to bylo fajn, ale pak vždy přisel někdo, a třeba se i nadchl danou věcí, ale... úplně to pokazil a zničil >_<... A z původní krásné myšlenky se stalo úplně něco jiného - postupným vývojem se to dostalo k naprosté nechutnosti, povrchnosti či malichernosti...

Aneb co se člověku neobjeví na zdi...

Guild, Guild, Guild *__________*

Chtěla jsem si pustit jen Party a trošku zavzpomínat a skončilo to poslechem celého alba a mnou ve stavu "awww *_* chci zase na jejich koncert, a to co nejdřív *_*"...

K příležitosti mého spokojeného šílenství u poslechu alba GUILDED vám prezentuji vlastnoručně vytvořený playlist na Youtube, aby jste mohli také zkusit zešílet :D... Odkaz na stažení nepostuji mj. proto, neb mám takový dojem, že stejně nikde není.

*nepřeberné množství nadávek na účet blogu.cz* TADY měl být přehrávač... ale jak vidíte, tak tu není... protože ta... věc ho permanentně maže, takže se budete muset spokojit s pouhopouhým odkazem, který to celé zazdí ještě víc... Jdu si počítat délku lana na oběšení... Ale ještě předtím, jdu psát na podporu, protože jsem neskutečně zvědavá, co mi na to řeknou.

- out of energy for her brain... sorry -

Úvodem článku bych se chtěla omluvit za jeho zpoždění. Hned po skončení v Měsíci jsem odjížděla na sever do "internet-dead-zone" a nemohla jsem jej napsat... Né že by to byla až taková škoda, ale z principu mě to štve.

Ohledně dnešního tématu - všeobecně mě rozesmutní relativně málo věcí a minimum písniček. Nejsem typ člověka, co se složí po tom, co si poslechne, jak chudáka chlapce opustila dívka jeho srdce a jak jej neuvěřitelně ničí, když vidí tu svou "vílu", jak si bezostyšně flirtuje s jiným... Za Japonsko jsem se po pár beznadějných chvílích rozhodla dát píseň Taion od the GazettE - mám z ní takový zvláštní pocit, ne smutku, ale spíše mrazení v zádech... Smutno je mi leda z příběhu dívky, kterým se Ruki inspiroval.

"Nejaponskou sekci" jsem měla jasnou hned The Rasmus - skupina, která má své pevné místo v mém srdci(ano, v tom kusu kamene)a která z něj vyždímá i nějaké ty city. Kandidátů na dnešní post bylo víc. Ten Black Roses(kvůli které začly mít u mě černé růže své vlastní postavení - dříve pro mě podivný gothický kýč a teď... určitý symbol) , Life Forever, Funeral Song, Ghost of Love, Justlify... Nakonec vyhrála Justify - a to především kvůli slovům "justify my life..."-, ač byla žhavým "favoritem" Ten Black Roses - nutno ale přiznat, že ta má u mě opravdu jiné postavení než píseň, kvůli které jsem na měkko *po třech minutách ideální k podávání*.

Ehm.. abych pravdu řekla, tak mě vůbec nic nenapadá xDD Smutné, že... xD Ale po dnešku, co jsem opět slyšela Party, mohu prohlásit, že to je rozhdně jeden ze songů, který "mě happy udělá" xD

So here we go... Guild

Co se týče neasijské tvorby, nastává tu trochu problém... nenapadá mě žádný song, na který bych reagovala stejně jako na Party... Nicméně bych do téhle "kategorie" mohla zařadit Vodku. Je to sice... trošku tupé a takové... nevyspělé, ale jak se jeden může mračit, když téměř poslouchá slova o těžkém "brotherhood-u" a o tom jak mu bude fajn xD

Klan divočiny aka Korpiklaani

Více než "nejméně oblíbené songy" sem dám spíše dvě velká zklamání... Prvním je Amaranth od Nightwish - byla to první písnička nahraná s novou zpěvačkou... Co se Anett týče, byla jsem po přečtení prvního interview poněkud... na rozpacích a nervózní, co se týče jejích hlasových kvalit... Když jsem uslyšela první tóny nové písně, rozpaky a nervozita rychle zmizely a vystřídal je pocit úlevy - melodie se mi líbila a já měla pocit, že Amaranth bude skvělý ^^ O to větší byl šok, když spustila Anett... Ten po chvíli vystřídalo zklamání a následně smutek, kdy jsem jen byla schopná opakovat větu "Proč jste mi to udělali". Vystupováním ale především a hlavně zpěvem byla Anett absolutně nevhodná do skupiny, jakou byli Nightwish. Její obleček alá čekám velkou vodu komentovat nebudu, každopádně to bylo něco, co mě při sledování klipu dodělalo - Anett kroutící se jak žížala na sluníčku, mimické svaly jakoby každou chvíli dostávaly elektrické šoky a do toho všeho to popové pištění. Celé její vystupování velice smutně kontrastovalo se zbytkem skupiny, která působila dojmem, že se snaží svým chováním vyrovnat ten "pád", co tzv. zpěvačka způsobuje... Do dnes nechápu, jak mohl Tuomas Anett přijmout. Mám podezření, že ho Anett něčím uplatila(ale i to je mi záhadou, bez papírového pytle na hlavě to snad ani nemohlo jít).

J-rockovým zklamáním pak byla určitá změna stylu skupiny girugämesh, prvotně zaznamenatelná na albu MUSIC, více patrná na další tvorbě... Přiznávám, že nevím, jak jsou na tom giru teď, vždy, když jsem se to pokoušela zjistit, vyděsila jsem se akorát. Nicméně jejich poslední počin, který souvisel s katastrofou v Japonsku, byl po hudební stránce sympatický.

Jako reprezentanta této změny jsem vybrala píseň Alive ze stejnojmenného singlu.

Ač mi ještě včera přišel 30 Day Song Challenge jako dobrý nápad, teď mi to přijde jako strašná blbost o_O :D Do začátku proto, že u spousty věcí budu mít problém vybrat jen jednu písničku... na konec proto, že u něčeho budu mít vůbec problém něco vybrat... Prozatím tuhle kategorii rozdělím na dvě části "J-music" a "Non-J". So let's start.

Po chvilkovém váhání mezi písní Reila a Filth in the Beauty jsem se rozhodla... dát sem obě xD Filth in the Beuaty je druhá píseň od skupiny the GazettE, kterou jsem kdy slyšela. Reila je třetí... Rozdíl mezi nimi byl ten, že do Filth in the Beauty jsem se zamilovala na první poslech, kdežto Reila se mi pouze líbila... V jedné fázi mi dokonce způsobovala záchvaty smíchu, a to především když jsem poslouchala "jak ten zpěvák strašně podivně zpívá 'lejle, lejle, uuu' ". Když jsem pak po nějaké době shlédla PV i s anglickými titulky, získala u mě Reila nové postavení.

Jako zástupce "neasijské" tvorvy jsem si vybrala Killing me, Killing you od finských Sentenced. Po prvním poslechu jsem měla celkem smíšené pocity - písnička mě něčím zaujala, ale něco mi v ní nesedělo... Po pár poslechnutí tenhle pocit zmizel a písnička a nakonec i celá skupina zaujala zvláštní místo mezi mými oblíbenými skupinami.

‎"There are always protests, whether you do something good or bad. Even if you do something beneficial, people say you do it because it's advertising."
- Giorgio Armani, Italian Fashion Designer

Všechno je na nic, ale Hizumiho hruď v temnotách mě zatím drží nad vodou *_*
Lolita sraz u nás na jihu, zítra výlet do Rakouska, za týden na Harajuku piknik, po té Zombie Walk... a přesto je můj život stále nudný... Kam se poděly mé bývalé volnočasové aktivity? Zemřely nějak během procesu... Asi bych jim měla vytvořit hřbitov na způsob Rimmerova hřbitova jeho vlastností... Jen se obávám, že ty mé nebožtíky nevzkřísí nic...

Navíc začínám být poslední dobou extrémně kousavá(a když se tak nad tím zamyslím... více způsoby)... všechno mě štve, vše mě hned podráždí, ráno se obyčejně vzbudím otrávená a odmítám jít do školy(ono kdo by tam chtěl... banda podivných existencí, kterým se stále ještě učím rozumět). Když trochu odbočím, zajímalo by mě, jak by to dopadlo, kdybych si z nich - s pomocí knihy Psychologie davu od autora Gustave le Bon - při nějaké vhodné příležitosti zkusila udělat pokusný dav... Nějak mi to chybí - to vtipné hraní si na veledůležité vědce v laboratořích( a že nám to nošení plášťů vydrželo dlouho :D...)... Když zmiňuji ty pláště... já ještě nemám kostým na ZW O_O... Ale zpět k "tématu" - dneska jsem kvůli svému skvělému rozpoložení dostal svůj první ban :D Normálně by mě to vyvedlo z míry a urazilo, ale dnes mě to akorát pobavilo. Mám zakázané komentáře na spolužákově zdi - to by mě také normálně neštvalo, jenže on vždycky postuje takové hovadiny, že prostě nelze nereagovat -.-" ... a není schopen unést, že můj názor je lepší než jeho, obzvláště co se týče výroku: "Je lepší být optimista a mýlit se, než být pesimista a mít pravdu."...

Opravdu by mě zajímalo, jak dopadne to Rakousko, jestli tetě bude zase hrabat... to si nebudu moci dojít ani pro batoh, aby nezačla tvrdit, že se předvádím... A nebo ještě lépe, že se chovám dětinsky *nesnáší šakaly*

Knyu >.< a zase to skončilo jako pitomé vylévaní dušičky... O d p o r n é...

A odkdy má Theo piercing v levé bradavce??? o__O *__* xD